Filipe, hezkys to napsal, ale zase osobně myslím, že až tak hluboká ta kniha není.
Četla jsem ji a moc ráda, užila jsem si ji a bavila mne - ale je taková, řekla bych, přímočará. Mně se nejvíc líbila z "vizuálního" a jazykového (Medek byl geniální) důvodu, ten vypracovaný příběh s detaily jsem si hodně užívala.
Je to krásně poskládané, nitky se splétají a rozplétají dokonale, vytvořený svět vynikající (a extrémně přitažlivý, protože do školy chodil každý), vnitřní logiku to má taky dokonalou a vtipu spoustu, ale neříkej, žes nejpozději na konci čtvrtého dílu nevěděl, jak to dopadne.
Vždyť to je celé jako každá druhá pohádka, zlo bylo přece zlé úplně, touha po nesmrtelnosti a láska silnější než smrt jsou takřka povinné atributy a že dojde na archetypální obětování sebe sama bylo zjevné.
Čímž to dílo nechci nijak snižovat, jak říkám, já jej hltala, ale nevidím to až tak jako geniální počin. Spíš bych řekla, že to má takový úspěch práívě proto, že to neotřelým a vtipným způsobem využívá prvky v pohádkách víceméně standardní.