Alenko, zhublla jsem. Tenkrát. PB, ten pocit! Jak jsem na své cestě zanechávala nejen "tlusté hadry", ale i ty, které jsem si koupila o něco menší, abych měla motivaci. A nejlepší bylo, že jsem zase postupně začala jíst podle toho, co si tělo řeklo, čili vlastně skoro všechno. /to tak není, tělo si říkalo o zdravé věci/. Myslela jsem, že to tak zůstane.
Sicilský loket.
Před víc jak pěti lety jsem se seznámila s mužem, který rád jí, rád nakupuje, rád vaří. Tato trojkombinace se ukázala býti vražednou. Má krásná linie je v hajzlu! Taková nespravedlnost, soudruzi! Přijde láska a zdravá životospráva je kde?
Znovu začnu. Hned teď.
Protože já mám fakt ráda ovoce, maso bílé /není to rasizmus/, zeleninu, ryby, celozrnné věci, oříšky, rýži, bílý jogurt.
Takže mám unikátní možnost se nenávidět dvakrát: jsem aktuálně tlustá a ještě žeru věci, co mi moc nechutnají /no ze vzduchu se mi to neudělalo, že/. Tímto si oficielní cestou stěžuji na mého muže. Tváří se že rozumí, co chci změnit a pak přijdu a on září jak sluníčko: přinesl jsem žebra! Tlačenku. I jiné věci.