a ještě - pokus se vyčíhnout dobu, kdy vudete oba, opravdu oba klidní, teď to není, počkej s tím pár dní. Možná třeba až na ty prázdniny. Teď jsou děcka ze školy unavený, vystresovaný posledníma písemkama, červen je těžká doba. Tak až bdue v klidu i on (ty do té doby máš čas přemýšlet), zkus v nějaké pohodové náladě, dejme tomu u večeře, beze spěchu, začít. A zkuste si povídat. Proč je takový, co ho štve, s čím neo s kým má konflikt - možná má problém ve škole a na tobě si to vybíjí, prootže ví, že může. Blbý, ale často používaný způsob. Nemysli si, že by ti napoprvé řekl, co ho trápí. Poprvéo mu třeba jen řekni, že vidíš, že má problém, chceš mu pomoct, ale nevíš jak, prootže jeho problém nesnáš.
On ti nejspíš neřekne nic, nebo plácne provní blbost, která ho napadne, on si možná svlj problém ani neuvědomuje. Ale dáš mu najevo, že mu chceš pomoct, že se o něho zajímáš. Někdy to stačí.
A třeba se naštve, zařve, odejde uraženě, práskne za sebou dveřma - nech ho, nereaguj. Zkus to za dva dny, jen řekni, žes to ale myslela vážně, nic víc. Bude to potřebovat dost času

zkus zapracovat na komunikaci, ale zároveň mu dej najevo, že jeho chování k tobě neschvaluješ, že nějaký to omezení je nutný, prootže tě to uríží a to si jednoduše nejsi ochotná nechat líbit.
Jsou prázdniny, dobře, hraj si, pokud bdueš dělat svoje povinnosti (předem daný), pokud se budeš chovat slušně. Když ne, bdue muset přijít sankce v předem domluvené podobě.

Ale pak buď důsledná.

A hlavně spolu začněte mluvit