Marko, měli jsme do mých asi 20 let dost práce na poli, seno, okopávání družstevní řepy, vlatní pole s bramborama, 50 králíků celoročně, k tomu se chodilo do práce a do školy

fyzická práce a únava je orpavdu úplně něco jinýho než práce hlavou, než stres z dojíždění, než to věčný musení
samozřejmě, nemohli jsme na výlety, muselo se sušit seno, když jsme si odjeli na týden na dovolenou, napřed muselo být dost zásob na krmení, aby známí byli ochotní to udělat, musela být okopaná zahrada a pole, aby to nezarostlo tak moc, po návratu všechno znovu dokola, bylo jedno, že máme učení do školy, když se suší seno, tak jde škola stranou, když se kopou brambory, jde škola stranou, lidi dřív ale věděli, že když se suší seno, nechodí se do školy, škola byla v zimě, ještě moje maminka vzpomíná, že jako školačka chodili někdy místo do školy sbírat mandelinku, trhat hrách, jednotit řepu - jenže to po nich pak nikdo nechtěl nic ve škole
a dospělí to měli stejně, když se dělalo na poli, tak se nedělalo nic jinýho, čas se plánoval s ohledem na práci v zemědělství
zato nám plánuje čas něco úplně jinýho, a tomu se přizpůsoibue blbě, každý jinak, v rodině je problém se sejít, prootže každý to má v práci a ve škole jinak, téměř se nevidíme, přitom dřív se dělalo na poli a bylo kdy spolu mluvit, u spousty prací se dalo mluvit

a tím, že chybí komunikace, vznikají ty potíže se vším, od spaní po drzý pubertální děti