jj, vidím to stejně, kdo je v pohodě, je schopný pochopit, že jiný pohodě není

ale ještě jedna věc, moje maminka třeba nikdy nepochopila a asi ani nepochopí, že každý má strach z něčeho jinýho, každý má jinou psychiku a jinak zvládá věci

ona považuje za zhrouceníhodnou jen tu situaci, kdy se zhroutila ona sama, na cokoliv jinýho reaguje přibližně "ale to přece člověk musí... (nebo nesmí...)" a doplní, jak je ptořeba být optimistický a nestěžovat si pořád a kdovíco ještě, absolutně bez ohledu na to, o čem ten druhý mluví a na co si stěžuje :) takže já to znám, co nesloží maminku, nesmí složit ani nikoho jinýho, a co pro změnu nezvládá ona, to nikdo jiný nezažil, nidko nic hroznějšího nemá za sebou než ona, prootže ona se složila, ale přesto byla v takovým stavu, že všechno zvládala dělat

empatie na bodu mrazu, egoismus maximální