Ale existují i výjimky:

"V Evropské unii jsou naopak země, jimž se migrace z prostoru mimo osmadvacítku vyplácí. Cizinci z nich jsou tam totiž aktivnější než domácí. Jsme jednou z nich. Mezi Čechy má práci nebo ji aktivně hledá 78,7 procenta, mezi migranty ze zemí mimo EU 79,2 procenta. Vysvětlení je jednoduché. Většina cizinců jsou Slováci nebo Ukrajinci, kteří skutečně přišli si lépe vydělat a snadno se začleňují do společnosti. Podobné skóre má i Slovensko a Maďarsko.

Jestli ale někomu migrace z prostoru mimo EU ekonomicky skutečně prospívá, je to jižní Evropa. Přistěhovalci jsou tam mnohem aktivnější než domácí. Největší rozdíl je v Řecku. Pracuje tam 72,6 procenta místních, ale 80,7 procenta přistěhovalců mimo EU. Ve Slovinsku je skóre 75,7 versus 83,5, v Itálii 67,9 versus 72,6 a ve Španělsku 78,7 versus 82,0.

Propastné rozdíly v míře integrace a pracovní aktivity budou mít jistě mnoho vysvětlení. Hlavní ale budou civilizační a kulturní. Zásadní roli bude hrát, z jakých kultur lidé do jednotlivých zemí přicházejí. A pak také to, jak je hostitelská kultura vzdálená původní domovské zemi nově příchozího. V Německu nebo Nizozemsku je ten rozdíl nejvíc propastný.
"