Přidám svoji špetku do mlýna, nemám ráda, jak se všichni natlačí k přijíždějící tramvaji/autobusu a nenechají lidi vystoupit, protože stojí přesně ve dveřích. Dcerka se naučila čekat na schodech dokud prostě neuhnou, protože má tak ode mně přikázáno, mám strach, že když se bude prodírat, spadne prďolka pod tramvaj. Prostě poví s dovolením a stojí, některým dokonce dojde, že mají poodstoupit.