Liško (hehe, to je skoro slovní hříčka), jak kterej myslivec. Třeba naši místní myslivci nechávaj lišky zcela na pokoji, kladou leda násady proti vzteklině.

Ono to dělení na užitečnou a škodnou zvěř, a stejně tak na užitečný a škodný rostliny, tam dokonce ještě silněji, má kořeny v 18. století, kdy se státy i jednotlivci, kterým se dosavadní reálný feudální příjmy krátěj nebo přestávaj stačit, obracej k hospodářskýmu využití lesů. Tehdy se ovšem o nějakých ekosystémech, vzájemnejch vazbách mezi organismy neuvažovalo (stejně jako se neuvažovalo např. o tom, že mění bonita půdy apod.). Udrželo se to do 20. století a u nás se to zakonzervovalo díky komunismu, přímo díky tomu, že se k nám nedostaly nový podněty a nepřímo díky tomu, že lidová myslivost jela bez uvažování v tý tradiční linii. Ale mění se to, i když je to místo od místa.