http://neovlivni.cz/rocni-otisk-ruske-stopy-v-ceske-republice/
Úryvky z článku "Roční otisk Ruské stopy v České republice":
Tajné služby sice rok po roce ve svých oficiálních zprávách varují, že aktivity ruských agentů na českém území zesilují, zdroje z diplomacie i tajných služeb se však shodují, že Moskva do Prahy na výzvědné mise rozhodně nevysílá zástupy špionských es.
To se děje jen ve chvílích, kdy jde z ruského pohledu o zásadní rozhodnutí. Byl jím boj o umístění amerického radaru v Brdech, nebo strategický tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně.

Souzní s tím i zatím poslední publikovaná výroční zpráva Bezpečnostní informační služby z podzimu 2015. Mimo jiné v ní popisuje i to, jak se Moskva snaží pomocí česky psaných zpravodajských serverů manipulovat s občany v České republice.
“Webové projekty ruské argumenty a názory českému publiku přetlumočí či podsunou. A následně potvrzují kruhem takovým způsobem, že se běžný občan může domnívat, že nepřijímá ruské ideje, nýbrž názory a přesvědčení českých spoluobčanů,” stojí ve zprávě BIS.

Deník Neovlivní.cz zmapoval, že je v republice zhruba deset jmen prominentů z řad politiky a byznysu, která – v rozporu s českou zahraniční politiků – vždy souzní s oficiálními hlasy Kremlu. Není až tak důležité, zda tak činí z přesvědčení, ze zištnosti nebo kvůli byznysu – rozhodující je, že jsou slyšet a ve společnosti mají zpravidla pozice, které jejich hlasu automaticky dodávají váhu z přesvědčení, ze zištnosti nebo kvůli byznysu.

Vedle obou prezidentů do této kategorie spadá ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, vydavatel Parlamentních listů Michal Voráček, ekonom, exministr průmyslu Vladimír Dlouhý, poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, novinář a bývalý vicekancléř prezidenta Petr Hájek a exposlanec ČSSD Jiří Vyvadil.
Pokud však v Česku existuje pocit, že si Rusové přímo platí některé politiky, z ročního pátrání Neovlivní.cz nic podobného nevyplynulo.

Redakce Neovlivní.cz doložila ruské financování u několika projektů. Například u serveru Eurodenik.cz, který sice má prozápadně znějící název a do svého servisu zahrnuje překlady třeba z britského Guardianu, do nich však vmíchává „cinklé“ články – a stojí za ním ruské peníze.
Ukázal to detailní pohled na vlastnickou strukturu vydavatele serveru, firmy EKO Velari. Společnost je ze 100 % vlastněna ruskými občany.