myslím, že jsi moudrá, protože vždycky zvážím pro a proti, zbilancuješ to, a co převáží (negativa nebo pozitiva) podle toho se rozhodneš a chováš. Buď skousnu šéfa a zvolím cestu, jak s ním vyjít nebo odejdu z práce nebo zkusím "bojovat" jako kolegyně. Když to kolegyně vybojuje (což jak píšeš nevypadá), pak stojí zase za to asi zbilancovat, zda chci udělat něco obdobného, zda mi to za to stojí nebo ne.
Rezignovat si představuju, když máš chuť něco udělat, změnit, víš, že takhle je to špatně, ale nic neuděláš a přitom z tohoto svého defenzivního chování nic nemáš.
Ty podle mne bilancuješ a volíš možnost, podle kolegyně a toho jak její "odboj" dopadne asi dobře.. s bydlením mi to přijde úplně rozumné. Až vám nepříjemné chování majitelky za to stát nebude, tak se odstěhujete, zatím pozitiva převažují nad negativy - takhle tvoje vyprávění a popis situace vnímám já.
V manželství nevím, to je příliš krátké, ale řešit a zůstat spolu mi přijde správné, než jít za potenc. zelenější travičkou, jste rodina, tak být a zůstat spolu a snažit se, o tom to podle mne je.