Poslední dobou se mi zdá pořád znovu a znovu sen, že řídím auto, musím zastavit, ale auto nebrzdí. Zuřivě brzdím a ono tak vlažně reaguje. Nikdy nedobrzdím. Vždycky zastavím o něco, ale nikdy to není náraz, jen ťuknutí, nikdy se mi nic nestane, auto taky v pořádku. Zdá se mi to v mnoha obměnách. Jednou se zastavím o jiné auto, jindy o zeď, o strom. Dopravní situace je pokaždé jiná. Stejné je jen to, že brzdím a auto zpomaluje, ale zastaví až o něco. Neví někdo, co to znamená? Nehodu jsem neměla, řídím ráda, nebojím se. Klidně plevelte. V dětství se mi zase opakoval sen, že nemůžu otevřít oči. Nejsem slepá, ale prostě mluvím s lidmi, otvírám víčka. Někdy se trochu podaří a něco málo vidím, jindy mám pocit ulepeného vidění přes clonu. To se mi zdálo celé dětství (ne pořád samozřejmě). Pak to přestalo. Sny se mi zdají bláznivé a často. Pamatuju si je.