Já tedy nemám dvojčata, ani nejsem z dvojčat, ale jestli si mohu dovolit malinkou připomínku :
Jsem starší sestra ( taky to A ) a měla jsem mladšího bráchu ( B jako vyšité - úrazy, nehody, smůla...)
Také jsem stále měla pocit, že se o něj musím starat, chránit, snažit se předejít nehodám - což bylo nemožné... A můžu za sebe říct, že to na mě zanechalo do dospělosti docela šrámy - doteď mám stažený žaludek a klepou se mi ruce, když si vzpomenu na některé jeho povedené " kousky", ten pocit zodpovědnosti, že to nezvládám apod...

Já bych chtěla jenom připomenout, že i to úspěšnější A to nemá lehké !
Ono mít smolaře sourozence je totiž zátěž i pro ni

Takže jak tady radily zkušenější holky s dvojčaty, asi je OBĚ podporovat v něčem, v čem jsou dobré, jedna malování, druhá něco jiného... Je to podle mě důležité jak pro A, tak pro B...
Hodně štěstí, ať vyřešíte ke spokojenosti obou holčiček !