Má zajímavé názory:

Vy v knize zmiňujete, že smrt je věc rozhodnutí. Je pravda, že každý, kdo umírá, se musel vnitřně rozhodnout, že umře?
Jsem přesvědčen o tom, že zemřeme, až když si to přejeme. Pracuji se smrtí skoro 25 let. Tu smrt často vidím a opravdu umíráme až tehdy, když si to přejeme.

Dalo by se říct, že jsou onkologická onemocnění produktem nějaké konkrétní emoce nebo konkrétního vzorce chování?
To jistě, ale těžko bych to popisoval. Velkou roli tam hraje strach, výchova od rodičů, politiků, školství. Nechci být negativní, ale těch demagogií, kterým podléháme, je více. Zapomněl jsem i na manželství.
--------

Co třeba malé děti, které onemocněly akutní leukémií?