Tak jsem si myslela, že nám se to nestane. Letos bude manželovi 40. Začátkem roku jsem romu jsem si všimla změn. Manžel se najednou po 10 letech vrátil k hokeji. Pak začal doma jezdit na rotopedu. S tim byly spojene nakupy noveho sportovniho obleceni. Nezměnil, ale doplnil šatník do práce. Občas si do mě rýpnul, že bych taky něco měla dělat. Dřív jsem hodně a ráda sportovala. Nechci se vymlouvat, ale času je málo. Práce, děti, barák, k tomu ještě studuji. Chodím 1x týdně cvičit. Manžel mi začal vyčítat, že málo chodím na kosmetiku a ke kadeřníkovi. Ale když jsem se objednala,ctak častokrár musel zůstat v práci déle. Takže jsem to musela zrušit. Když jsem mu to řekla,ctak odpověď zněla, že mám pořád jenom výmluvy. Zatím vrcholem všeho bylo, že měl manžel jednorázový úlet s velmi mladou kolegyní. Nakonec jsem s ním zůstala. Tvrdil, že s ní už nic nechce mít. Ale dál si psali zprávy. V mobilu jsem mu nehrabala, sám to přiznal. Že prý si nemůže pomoct, že s ní už nebude spát, ale baví ho dopisování. Někdy na jaře si taky začal psát s další mladou kolegyní. Když jsem mu řekla, že mě to uráží a že se málo snaží náš vztah budovat, odpověděl mi, že to zbytečně moc řeším. Poslední dobou navíc pořád slyším jak jsem konzervativní, jak se nedokážu odvázat. A to si myslím, že jsem docela aktivní, rozhodně žádný pecivál. Přijde mi, že na mě pořád něco kritizuje, aby si zvýšil sebevědomí. Nevím, jestli tu jeho krizi ustojím nebo ne.