Přidat odpověď
Buchli, kde jsem prosím tě kdy psala, že si za nemoc člověk může sám???
Já taky bývám nemocná, lidi kolem mě, moji blízcí, moje děti, nejsem mimozemšťan, kterého se nic nedotýká a který stojí mimo. Žiju tady jako normální člověk, mám normální prožitky a strachy..
Píšu vždycky jen to, že stojí za to změnit to, co se změnit dá....a za tím si stojím - a není od věci si prohlédnout, jaká nemoc se může dotýkat nějakého orgánu. Není to z mé hlavy.
A taky to praktikuju.
A k tomu, co vás tu všechny svaté tak pohoršilo - reagovala jsem na konkrétní příspěvek kuličky - že vlastně to, že se ten člověk změnil, bylo nadarmo, že stejně zemřel...stojím si za tím, že to nadarmo nebylo. A že by ta změna třeba - TŘEBA - bez nemoci nepřišla...takže nebyla nadarmo, když už byla (tudíž pokud byla, je fajn, že jí pán využil jak nejlíp uměl bez ohledu na to, že to skončilo smrtí, protože život, jak už jsem spala, někdy opravdu není výhra).
Buď se opravdu ak mizerně vyjadřuju, nebo prostě někdo nechápe kontext.
A už někdo mi tu vyčetl nepokoru nebo nadřazenost - může se to tak zdát...ale spíš mám respekt - k lidem, k nemoci, ke smrti a i k rozhodnutí toho Nejvyššího - nikdo neznáme Boží plán. Můžeme udělat, co je v anšich silách, ale nemůžeme to podmínit uzdravením, záruku nám nikdo nedá....a stojí to za to - ta snaha. jakákoliv.
Tak si laskavě nech tyhle komenty.
Předchozí