Přesně tak v tomto počtu dětí to prostě nejde a´t si každý myslí co chce. Mimochodem mám dceru s vývojovou dysfázií a syna se znaky ADHD - musím dodat, že žádný papír jsem si nevylítala - a ne že by to nešlo ALE potkala jsem jednoho skvělýho doktora který mi svěřil svůj názor na náš problém a já uznala, že papír nic neřeší.... Doktro se zabývá netradičními rehabilitačními metodami a musím říct že jeho léčba byla daleko účinnější než na logopedii co se týče dcery. Teď řeším syna a opět jeho po rehabilitačních metodách se postupně učí pracovat se svým temnperamentem, už není tak impulzivní, divoký apod. Jo mohla bych vyběhat pro syna papír ve škole by to měl s ním možná jednodušší, ale v životě mu nějaký papír bude k ničemu. Obě děti mají paradoxně opačný problém, ale řešíme ho - jo dcera možná letos ve druhý třídě ještě jedničky přinese (jisté to není), ale je mi jasný že to bude opravdu naposled, zkrátka na jedničky nemá no tak bude nosit horší známky a třeba z ní jednou bude šťastná cukrátřka, kadeřnice nebo něco jiného....