Evko,

možná jsem na Tvůj příspěvek reagovala víc nabroušeně, než by sis zasloužila, protože si myslím, že ten koncept, co prosazuješ, je sice v zásadě dobrej, ale taky se dá otočit tak, jak to možná vnímá manžel jentakj a asi i ona sama - zhruba v duchu "je povinnost dobrýho dítěte se o rodiče postarat tak, aby neměli důvod ani vzdechnout, že je zanedbává, jakmile si na to stěžují, není to dobrý dítě a mělo by svou péči ještě zintenzivnit", což si myslím, že je evidentní, že není dobře.

Člověk má přece právo na to odhadnout své síly a vydat se z nich i pro milované lidi jen tak, ay se tím sám úplně nezničil. A pokud má tu smůlu, že má rodiče kverulanty, kterým by nebylo dobré ani kdyby u nich byl 7x v týdnu, tak asi nezbude nic jiného než se musí naučit dát přednost svým pocitům před těmi jejich a aspoň část jejich nářků ignorovat.