Ale Gaussova křivka není nějaká přírodní zákonitost ohledně předpokladů vysokoškolskýho studia. Je to prostě model rozložení pravděpodobnosti náhodný spojitý veličiny. Za tu se od zavedení IQ testů pokládá i IQ. To je nepochybně veličina spojitá (může navejvat všech hodnot z konečnýho intervalu v teoretickým rozpětí 0-200). Od toho se zobecněně odvozuje, že náhodně spojitě je v populaci rozložený i nadání, a případně i ještě víc odvozeně třeba studijní předpoklady.

Jenže s IQ je určitej problém v tom, že sám o sobě je koncipovanej jako hodnota relativní. IQ testy jsou od svýho vynalezení terčem kritiky, že nezobecňujou např. kulturní hlediska (a oprávněně, byly zdokumentovaný případy, kdy např. rodiče nadprůměrnejch dětí udělali testy podprůměrně, protože se řídili odlišnou kulturní logikou). Takže pokud záleží na otázkách, který samy o sobě nejsou nezávislý měřítko (jako třeba stupně Celsia), nemusíš ve skutečnosti Gaussovu křivku získat, neměříš totiž náhodnou spojitou veličinu, ale veličinu vázanou, např. na kulturní prostředí. Výsledky u konkrétního člověka se lišívaj podle druhu testu. Navíc se IQ může měnit u jednoho člověka s věkem (známo z výsledků testů).

To platit nemusí, berme pracovně rozložení IQ podle Gaussovy křivky (i když ve skutečnosti je to ideální stav, v praxi se nikde nedočteš, že to tak ideálně platí, nýbrž že to platí přibližně - a jak přibližně? s odchylkou do 15%!). Jenže hodnota je relativní, v rámci intervalu. Představme si, že zohledníme různý vlivy prostředí a různý osoby, který v předchozích testech vycházely hůř, budou teď vycházet líp. Bude to znamenat přeskupení, ale protože hodnoty jsou relativní, nezvýší se např. počet nadprůměrnejch, ale změní se průměr, v praxi se zvedne absolutní hodnota bodu, takže jestliže ti například dřív vycházelo, že vysokou můžou studovat lidi od IQ 115 vejš, teď to bude, že předpoklady maj už od IQ 100 vejš. Těch famózních gaussovskejch 2,1 % výjimečně nadanejch podle dřívějších testů znamenalo třeba, že 2,1 % dokončilo vysokou s vyznamenáním, při zohlednění vlivů prostředí to může přinést například výsledek, že 2,1 % je schopnejch vystudovat za polovičné dobu (jen příklady pro ilustraci).