Já si neméně vážím těch, co umřeli a "nedokázali to" (co vlastně?)

Podrobně jsem si tu kdysi vylila své zoufalství z toho, jak klasický lékař, vedoucí neuromuskulární poradny přistupoval k nemocnému, který se subjektivně cítil o 100% lépe, byl schopný žít a přibíral na váze, nicméně jeho MR ukazovala na terminální stádium nemoci centrálního nervového systému. Odpustila jsem mu, ale nezapomenu to.

Když 2 měsíce poté psychosomatička se vzděláním mlela ty svý mantry o síle mysli (moc krásně), při čemž nabídla člověku živenému PEGEM kafe, které zdvořile odmítl a tak si své postavila proti němu (můj manžel miloval kávu), už jsem neměla ani sílu ji zabít.

Oba tábory si melou svoje, mají své standardy a člověka nevidí. Doktor k tomu alespoň dost studuje a maká, zázračný léčitel musí mít slušné PR a to stačí.
Boha je třeba oběma stranám.