Hezký večer,
celý rok jsem byla v totálním zápřahu, netěšila jsem se na nic víc, než na konec zkouškového a také konec školního roku syna. Zkouškové jsem ukončila v první polovině června, ale nějaký skvělý pocit se nedostavil. Dnes mi volal spolužák a shodli jsme se, že nám ten stres snad chybí, nebo co...Já jsem tuhle nevěděla kudy kam a jak jsem na sebe přísná a pořád si něco organizuji, tak jsem alespoň servala koberce, abych musela vymalovat a položit nové...Je tohle normální? Přitom pracuji, mám teda jen jedno pubertální dítě, ale zase 3 stařečky 80+...