Přidat odpověď
Namátkou:
https://www.novinky.cz/zena/styl/223811-bohati-a-slavni-jde-to-i-bez-maturity.html
https://www.firstclass.cz/mysleni-bohatych/miliardarem-i-bez-vzdelani-proc-k-bohatstvi-vede-jednoduchost/
http://www.studenta.cz/bohatstvi-i-bez-diplomu-ale-poctivou-praci-pribehy-slavnych-kteri-nedostudovali/magazin/article/235
http://www.prochlapy.cz/clanky/blbci-kteri-to-i-bez-vzdelani-nekam-dotahli-tarantino-a-spol/
http://ekonom.ihned.cz/c1-62377790-je-vzdelani-k-nicemu
Cituji:
"U nás na rozdíl od USA panuje česká, nebo přesněji řečeno rakousko-uherská titulománie, kterou náš stát dále úspěšně prohlubuje," říká Šteffl. Kromě jinde nevídaného oslovování "pane doktore" či "pane inženýre" přibývají další a další místa ve státní správě a v regulovaných profesích, kde člověka bez potřebného titulu prostě nezaměstnají. Vysokou školu potřebuje zdravotní sestra, sociální pracovnice i učitelka v mateřské škole.
Druhý rozdíl spočívá v tom, že vysokoškolské vzdělání je v Česku prakticky bezplatné. A právě kvůli vysokému školnému Američané často váhají, zda se jim studium vyplatí. Šteffl upozorňuje, že se v USA nyní diskutuje o vzdělávací bublině: zatímco dříve byl titul z prestižní univerzity zárukou vysoce nadprůměrných výdělků, a tedy i návratnosti investice do vzdělávání, dnes je jasné, že mnozí dlužníci svůj dluh nikdy nesplatí.
To potvrzuje britský podnikatel Richard Branson, majitel značky Virgin, pod kterou spadá více než 400 společností a který se proslavil třeba plánovanými komerčními lety do kosmu. Navrhuje studium zkrátit o více než polovinu, a tím je zlevnit. Sám Branson si také univerzitu odpustil. "Jako podnikatel jsem nikdy nepotřeboval více než sčítat, odečítat a násobit. To zvládne každý nejpozději v 15 letech. A tehdy je průměrně bystrý člověk schopen vytvořit produkt, který okolí požaduje," myslí si Branson, jehož jmění dosahuje téměř pěti miliard dolarů.
České vysoké školy se také v posledních letech s přílivem studentů dost proměnily. Individuální přístup se stal nedostatkovým zbožím. Místo ústního zkoušení, diskusí a konzultací často nastoupily hromadné testy a přednášky pro stovky studentů. Mnohde je také třeba v prvním ročníku osvěžovat nebo doučovat věci, které dříve vysokoškoláci bezpečně znali. Na VŠCHT třeba studenty procvičují v trojčlence.
Navíc zakladatelé a šéfové firem podnikajících v rychle se vyvíjejících oborech většinou považují formální vzdělání za odtržené od reality. Mají oprávněný pocit, že pedagog nemá šanci sledovat všechny novinky a znát praxi. Přesvědčit lidi z byznysu, aby si vyhradili čas a docházeli učit na univerzity, se často stále nedaří.
Předchozí