Ráchel, jít vyloženě ve všem proti sobě samozřejmě ne.
Ale já jsem třeba jako dítě zažila, že jsem za něco dlouhodobě bojovala, absolutně nechápající přístup jednoho z rodičů mi ubližoval, a vnímala jsem úkorně, že druhý rodič zásadně mlčí a přijímá to a nezkusí mě pochopit a nepomůže mi. V tom mi ta neoblomná jednota rodičů přišla opravdu spíš škodlivá, i když možná to byl teoreticky správný postup, ale já jsem se v tom cítila opravdu hodně sama, ukřivděná a nepochopená.
Nemám z toho žádné trauma, ale jak tu o tom Kočka píše, myslím, že vím, co má na mysli a jak to takové dítě cítí.