Ne, nejsme kvalifikovaní, stejně jako není většina jiných zemí.

Zcela to vystihuje Schwarzenberg a podepisuju každé slovo:

Jsem zásadním odpůrcem referenda. V těch, která jsem zažil, se obyčejně hlasovalo o jiných otázkách, než byly kladeny. Když jsem žil v Rakousku, dobudovali tam jadernou elektrárnu Zwentendorf a pak Rakušany napadlo, že o ní udělají referendum. Oficiální otázka zněla, zda má jít elektrárna do provozu, nebo ne, ale ve skutečnosti se v referendu projevila nevole rakouských voličů vůči vládě a vedení odborových svazů, které se v tom velice angažovaly. Proto lidé hlasovali ne. Mezitím se to stalo rakouským traumatem a je snáze zpochybnit Pannu Marii ve Vatikánu než v Rakousku říci, že jaderná energie má své oprávnění. Ve Francii se za De Gaulla hlasovalo o federalizaci Francie. Většina lidí byla pro, ale jelikož byli unaveni z De Gaulla a chtěli se ho zbavit, zamítli to. Referenda jsou vhodná pro místní úroveň, když v Horních Počernicích hlasujete, jestli má být obchvat severní, nebo jižní trasou, tak to má smysl, protože obyvatelé Počernic své okolí znají, vědí, jaké jsou výhody a nevýhody nabízených řešení. To je naprosto v pořádku. O složitých otázkách, jako je jaderná energetika, vystoupení z EU nebo přijetí eura, se v referendu hlasovat nemá. Je tam vždy víc emocí než argumentů.