Já myslím, že každý máme svého "vnitřního kritika" -hlas, který nás kontroluje a nutí nás se nad sebou zamýšlet. (řekni jí, že i ta nejdokonalejší a nejkrásnější holka ze třídy o sobě takhle pochybuje a že je to v tomhle věku úplně normální,když se porovnává s ostatními a některé své vlastnosti možná hodnotí jako nedostatečné). Vyzvedla bych to, v čem je tvoje dcera jedinečná a poukázala na kvality její osobnosti a kdyby sis přeci jen lámala hlavu nad tím, v čem je jedinečná a speciální, pak vyzdvihni to, že právě to,že se nad sebou takhle zamýšlí a pracuje na sobě,je skromná a moudřejší než ostatní ji činí speciální, protože lidé, kteří o sobě nikdy nepochybují a nepřemýšlí, jsou hloupí a omezení.