Libik,

tak tu lidskou komunikaci (a cokoliv jinýho) třeba tak, že zvedneš telefon a zeptáš se, zda by dotyčný nechtěl jít na kafe/se projít?

Moje zkušenost (z obou stran barikády) - lidi by často rádi něco udělali, ale nevědí přesně, co by to mělo být a bojí se, že by otáčeli nožem v ráně nebo šlapali v porcelánu.

Není-li postižený stižen takovou depresí, že není schopen komunikovat, tak je nejjednodušší si prostě říct, co potřebuješ.