Je to slozite, pred par lety jsem byla v podobne situaci.
Asi bych ji rekla svuj nazor a duvody, ale nechala ji udelat rozhodnuti samotnou.
U nas dera zacala studium hned po stredni skole vybrala si jazyky po dvou letech studia si uvedomila, ze chce delat neco jineho - mechanicke inzenyrstvi. vsechno si zaridila a sla do jineho oboru. loni se po dvou letech prihlasila do Biomedickeho Inzenyrstvi ma ted rok za sebou a par let pred sebou.......a je ji 25 let.
Myslim, ze to prvni rozhodnuti bylo strasne uspechane tlakem tatinka. Nikdo nevidel v devatenacti, ze by byla technicky typ a behem par let se vse zmenilo. letos si sama zaridila staz. poprve v ni vidim opravdovej zajem o obor. Ale neni limitovana podporou rodicu, jedine co ji ted limituje, ze musi mit studentskou pujcku. A jak jeji pujcka roste, vi ze to bude muset zplatit......
I kdyz v minulosti mi prislo, ze byla tak bezstarostna prave proto ze tatinek vzdy pomohl.