Smutná duše,
kamarád se nezbláznil, on díky novým kamarádům "prozřel". Já tě chápu a dovedu si představit, co cítíš. Připomínáš mi dvě osoby v mém okolí (dvě nezávislé, neznající se). Jedna stále nepochopila, o co v opravdovém přátelství jde, druhá si našla partnera, vzali se a od té doby kamarády tak hrozně neřeší. Obě byly upnuté na jednoho člověka - kamarádku (kamaráda), pro ně to byl člověk, od kterého očekávaly, že bude nejbližší osoba, která je vždy chápe a dělá, co je v kamarádství správné. Ovšem to "správné" bylo jen to, co si ony myslely a o čem byly přesvědčené, že je správné. A pak byly samozřejmě zklamané, že kamarád se tak nechová.
Obě si ve skutečnosti činily jakýsi nárok na pozornost, přátelství za všech okolností. Takhle to ale nefunguje.
Možná si kamarád uvědomil, že ho svým způsobem uzurpuješ a prostě se brání. Nedělá to zrovna nejlíp, ale možná ho zaháníš do kouta. Možná že ve skutečnosti to není tak dobrý kamarád. Kdoví..

Kdyby ses na to podívala z jeho pohledu.. Co kdyby on chtěl jít s kamarády třeba do kina a tebe nevzal? Co když jemu je dobře ve společnosti více lidí a i těch, které ty nemáš ráda? To, že ty máš spor s někým, s kým se on stýká, přece neznamená, že on toho člověka kvůli tobě odstřihne. On má taky právo si vybrat, s kým bude trávit čas. To ještě neznamená, že není dobrý kamarád.
Ještě jeden případ ze života: Dvě holky, nejlepší kamarádky. Všechny akce absolvují spolu a s partou kamarádů (společných). Jedna sbalí kluka, chvíli spolu chodí, ale ten kluk se zamiluje do té druhé a je to vzájemné. S první holkou se rozejde, ona to bere jako podraz, kamarádku odstřihne. .. A teď otázka: Co má dělat parta kamarádů, která má ráda obě holky, ale ony dvě už nechtějí být na žádné akci spolu? Mají stejně jako ta první tu druhou nenávidět a přestat ji na akce brát?