Jsme 10 let manželé, máme 1 malé dítě. Už v minulosti jsme měli dost krizí.. ano asi špatný výběr, byla jsem mladá a dost věcí jsem prostě neřešila. Ze začátku jsme třeba několik měsíců měli ohromné dusno proto, že já chtěla, aby po sobě vyhazoval obaly od jídla, které nechal tam kde mu opadly, do koše. Když pak nastaly další krize, já byla parkrát v poradně. On tam samozřejmě nepůjde. "Nikdo nám nebude radit jak máme žít"......
Ze začátku to tak nebylo, ale už ani nevím kdy, přestal se mnou chodit večer spát. Mně to hdně vadilo, jsem "zvyklá" že jaksi společné odejítí spát je známka toho že spolu chceme být... ale teď už to ani neřeším, on je u počítače třeba do půlnoci nebo dýl kouká na seriály nebo hraje online hru.

Od začátku tohoto roku je trochu problém s tím, že manželovi našli zdravotní problém a kvůli tomu musel odejít z dosavadní práce, kterou ale stejně neměl rád. Takže od začátku roku zkusil další tři práce (!), pak mu dali na ten zdrav. problém důchod a protože dělá ještě přivýdělek jako OSVČ a s částečným důchodem nemusí platit povinné zálohy, je teď momentálně "doma" a dělá ten přivýdělek. Předtím měl důchod+práci za velmi malý peníz + přivýdělek, teď momentálně to finančně vychází zhruba stejně jako důchod+práce. Prý ale hlavně když se uživíme. Ano, uživíme, jako že máme co jíst a malá nestrádá, ale třeba já ani nemám na to koupit si pár kousků oblečení za to rozpadající se.... On se teda taky stará o peníze, myslím tím že to není takové to "tady máš peníze a vyjdi ženo" to je aspoň jediné malé štěstí..
Kromě té finanční stránky věci je teda doma víc než když chodil do práce, spousta z vás si asi dovede představit jak je to na zabití mít chlapa hodně doma, zvlášť když podle něj to znamená jakmile je doma, má volný program - počítačové hry, seriály online, 3-4x týdně petka piva dlouho do noci. S tím začal tak před pěti lety, ale tak, že si kupoval třeba jen dvě malé lahve a jen v létě, a jen na balkon (jsme si vždycky večer sedli ven a kecali) a prý zásadně ne před prací to by si nerisknul a tak dále. Postupně to přešlo v dvě petky, léto neléto, zima nezima, bez balkonu, a úplně v klidu před prací - "je to přece jen jedna petka".. Parkrát si jich koupil víc když byly ve slevě, ale taky parkrát pak nezvládl a vypil jich víc když jsou doma žejo, a pak mě ve dvě ráno vzbudilo jeho zvracení na WC, po mých scénách že tohle teda fakt nesnesu, si kupuje už jen jeden ks, aby nemusel řešit že se nedokáže udržet, akorát těch scén muselo být asi 10.
S malou mi docela pomáhal asi první dva měsíce. Pak nastoupil do jedné z těch tří prací kde bylo i hodně přesčasů a tak se stalo, že těměř pomáhat ani nemohl z časových důvodů, což samozřejmě chápu, ale bohužel u toho zůstal i nadále když má teď toho času k dispozici mnohem víc...

S dítětem člověk najednou vidí, že se mu nechce řešit ještě "druhé dítě" - to velké co má doma :-( Před týdnem se ve mně už něco zlomilo. Předtím jsem po něm chtěla, aby se zapojoval, abychom trávili čas i my dva spolu, což bylo ale dost o hádkách, skoro bych řekla odmlouvání od něj, že třeba už myl nádobí a jestli si myslím že se má vytřít podlaha, tak já jsem přece doma, tak co chci?! A v tu chvíli si naplánoval třeba něco jako půldenní návštěvu svých rodičů a mně nechal doma s malou - aby nevznikla mýlka, já k nim nechtěla :-p ale nemohl by toužit po více trávení času s náma...? Když má rodinu...? Anebo když jsem se zeptala "Kam nás dneska vezmeš na výlet" v den kdy měl volno, tak radši zkusil zapříst hádku "VEN JO?? Dyť je zima!" (ten den bylo asi 22°a nepršelo).. Rozhodla jsem se že už po něm přestanu chtít spoluúčast. Už mě to vyčerpalo. Takže máme doma docela klid! Nikdo ho neprudí, že má s náma (nebo snad i sám s malou?!) jít ven, klidně může sledovat sportnovní přenosy nebo seriály, čehož s chutí využívá. Tak 1x za dva dny se v něm asi hne svědomí a třeba umeje nádobí. Já mezitím meju další dva dřezy denně, že, peru, skládám prádlo, vytírám, vařím..... starám se o malou... Když chodil do práce, dělala jsem si domácnost sama (dokonce když jsem se "chlubila" jak jsem hezky uklidila tak říkal že to ani nevnímá protože tu teď je uklizeno pořád :-D ), ale prostě když je teď hodně doma, tak nevím proč já bych měla pobíhat po domácích pracech od rána tak do dvou a pak se do večera starat o malou sama, sice je to dost jen o krmení, protože ona je jinak hodná, takže bych i volno měla že, a do toho po očku sledovat, jak ještě nevstal od své PC hry... a tak si tak přemýšlím jak si dál zařídit život...

A hrozně se to ve mně mele... Mám odcházet, nebo si na něj vymýšlím moc...?