Když je doma, ať jde na mateřskou a ty jdi do práce? MYslíš, že by mu došlo, co to obnáší? Že by souhlasil?

Ale jak píšeš sama, je to takové "velké dítě". S jeho rodiči asi také nevycházíš, z jakého důvodu? Jaké má vzorce chování z domova? Máš kam jít? Jakou podporu od své rodiny bys mohla získat?

Tohle všechno bych zahrnula do svých úvah. Rozhodně bych nedělala ukvapené závěry. Jsi na mateřské. Přestala bych po něm cokoliv chtít, cokoliv mu vyčítat, starala bych se hlavně o sebe, dítě a o domácnost tak, abych byla já spokojená. No a uvidíš, jak to bude dál, třeba mu něco problikne, třeba ne. A postupně bych si sama dělala v tichosti pořádek v hlavě, co chci, co nechci. A až nastoupíš do práce, budeš mít vlastní příjem, můžeš se rozhodnout = odejít x neodejít.

Minimálně bych se v současné době přestala vysilovat hádkami, požadavky. I pro něj je ta situace nová, třeba se mu to v hlavě přežvýkne.