"A v jakém časovém úseku má být informován? Ještě v okamžik kdy dítě krvácí, raději ať otec telefonuje, než aby se věnoval dítěti, nebo až bude se záchranáři, kde je ta hranice??? "
- samozřejmě nemůže volat na úkor poskytování první pomoci, komunikace se zdravotníky a utěšování dítěte. Jako hranici bych brala krátce po odjezdu dítěte sanitkou (cca 10-20minut, až se rodič trochu posbírá), po odevzdání dítěte zdravotníkům, prostě v té chvíli, kdy má rodič "volno", vše podstatné je zařízené, už jenom čeká na ošetření dítěte, zprávu od lékaře, další vyšetření

"Předpokládám, že pokud jsou moje děti jinde než se mnou, jsou s lidmi, kteří jsou příčetní a dokážou se o ně kvalifikovaně postarat."
- za známku příčetnosti považuji i to, že mě tito lidé budou neprodleně informovat o změně zdravotního stavu dítěte.
- můj muž má tendenci zdravotní problémy a drobnější úrazy bagatelizovat, nechce se mu s dětmi čekat u lékaře, cestovat s nimi k lékaři - nechtěl třeba dítě vézt k lékaři s rozbitou hlavou.