Na konci prázdnin bude mít deváté narozeniny. Nevím si rady s dárkem. Máte nějaké nápady? Jak už víte Ríša je prostě Ríša, nestandartní, spousta nemocí nebo poruch. Po roce v normální škole si myslí, že může dělat normální věci - jo může, ale .. Navíc zmizel režim, takže je to docela boj. První dva týdny byly nabité, ale už jsem vyčerpaná a on potřebuje pořád nějakou aktivitu. Včera a dnes je u babičky, zatím jsem to zdárně prospala :)
Lego a jiné stavebnice ho nezajímají. Baví ho auta, vesmír, kódy. Pokud něco neděláme spolu, jeho zábava je sedět a povídat si svoje pidipříběhy - jak jede auto a stojí na křižovatce, červená, ornž., zelená, a jede přes rondl a jede do Fulneku a jede.. asi jako navigace nebo co. To je autismus nebo prostě uzavřené děcko..? A nebo si sedí a maluje si ty svoje mapy.
O vesmíru už toho máme hory, stejně tak o znacích a kodech, beztak nečte.
Na přímou otázku - chce mobil - koupí mu otec. Byla jsem proti, ale když jsem viděla, že děti ve škole mají a jak on umí s pc a tabletem, tak teda jo. Taťka z toho zas vybruslil snadno - on mu koupí přístroj a já budu platit provoz - to taky nevím, jak, poraďte, jak to máte zavedené vy.
Když se ptám, co dál, tak neví, krčí rameny a pak vypustí - autíčko, ptám se, jaké, řekne - červené.
Jo a ještě - nějaké překvapení. ???
Tak to bychom měli. Co na to říkáte, jak to máte s podobnými dětmi, čím jste je potěšily, co vás napadá?
Nesportuje, nečte, nestaví, nemůže být sám, furt jsem s ním, u něj a naše hry tak vypadají, že já maluju, stavím, čtu a on je ..se mnou.
A tak je to se vším. Není na tom tak špatně, ale nic moc nemůže - teď je novinka, vymyslel si, že chce spát u kamarádky ze školy beze mě, nebo i u toho taťky. Nejdřív mi bylo smutno, že se ode mě tak oprošťuje, všichni se mi smáli, no jo mamko, jednou to přijít muselo, jasně, že jo; pak mi bylo smutno, že to nejde..
No dobrý, zas se moc rozepisuju - prosím, poraďte mi s tím dárkem.