Monty, babičky jsou někdy větší opruz jak ty batolata. Jednou jsem si sebou vzala na dovolenou mámu a byla jsem z toho ještě víc servaná jako kdybych tam byla sama. Sem si třeba hodila nohy na stůl, že si budu číst. A ona hned " co to děláš, proč si čteš, dítě ti visí hlavou dolů(skáče ze skříně na postel, ze stolu na dlažbu, hraje si s klacíkem, málem šláplo na včelu, asi se pokakalo, je špinavé,mělo by se...tam to a ono atd.). Při všem jsem jí musela asistovat. Aby mi pomohla, tak byla ještě aktivnější jak já, ale stejně jsem u ní musela stát a zase asistovat.
Když pak odjela, hrozně se mi ulevilo...Mám ji ale ráda, aby bylo jasno. Na hlídání dětí je ale nepoužitelná, má už pomalejší reakce a slabší nervy.

Jo a mám ještě tu zkušenost, že čím víc je lidí, co hlídají jedno dítě, tím spíš se něco stane. Všichni si myslí, že hlídá někdo jiný. Ještě vlastně musím hlídat ostatní, protože si spoustu věcí už neuvědomují, nebo zapomněli. Takže musím hlídat, jestli třeba zavřeli ohrádku k bazénu, tam nechají ležet ostrý nůž, tam horké kafe na kraji stolu, léky na srdce nechají volně povalovat, pak někde odloží jed na mravence atd. Takže čím víc lidí na dovolené, tím větší stres pro mě.