Přidat odpověď
A ještě jeden důležitej faktor.
To kolísání tolerance se ani tak netýkalo toho, že by lidi byli ochotnější dělat věci, o kterejch by si mysleli, že jsou špatný. Zaznamenal jsem i to, samozřejmě (třeba ukrást jídlo bratrovi), ale bylo to vedlejší. To hlavní bylo, že se měnil samotnej pohled na ty věci: lidi určitý věci začali považovat nejen za ospravedlnitelný, ale za správný, za žádoucí. Osobně myslím, že dominantním faktorem v tom byl strach.
Záleželo taky na tom, kdo byl nahoře, jestli ti z principu zlí, z principu dobrý nebo ty nevyhraněný mezi. Válka (ale nejen ona) je jednou z příležitostí, kdy se k moci můžou snadno dostat ty zlí a naopak dobrý bejvaj odsouvaný.
Zlý beru jako lidi, pro který dobrý a správný znamená z principu výhradně jejich vlastní prospěch. Dobrý nejsou přesnej opak, taky dbají na vlastní prospěch, spíš rozlišujou, kdy je obecnej prospěch přednější než jejich (nebo než jejich strach), a chovaj se podle toho i v situacích, kdy jiný podléhaj.
No a ty mezi nima se chovaj někdy tak, že víc upřednostňujou vlastní prospěch, nebo zužujou pojetí obecnýho prospěchu, ale hlavně hodně podléhaj kolektivnímu chování, říděj se podle ostatních, napodobujou většinu nebo ty nahoře. Proto si myslím, že podstatným spouštěčem je strach a proto taky záleží na tom, kdo je nahoře, protože ti nahoře mají větší vliv.
Není to ale určitě jedinej spouštěč, může jím bejt i nenávist, pohrdání, závist atd.
Předchozí