Marie, kolik je teda dceři? Od tebe jsem viděla jen v jednom příspěvku, že chodí na první stupeň, na otázku na věk jsi neodpověděla. Nebo jsem to někde přehlídla. To je jedno. Každopádně, pokud skončila první třídu, je jí ´minimálně sedm. To je dost velká holka na to, aby zvládla dojít na tábor sama. Neříkám první den, ale pak už ano. Ty jsi zbytečně hysterická. Pokud tam dcera doběhla, tak je snad všechno v pořádku ne? Proč by měl manžel běžet až za ní do budovy? S tím dohledem nad dětmi by se to nemělo zase tak moc přehánět. Škodí to jak rodičům, tak dětem. A říkat o manželovi v takové prkotině, že selhal, to je fakt síla. Já si teda pod pojmem SELHÁNÍ manžela představuji úplně jiné věci a ne takovou prkotinu, že nemohl ráno najít klíče a dcera musela do tábora popoběhnout. A věř, že se opravdu žije líp, když je člověk k tomu druhému tolerantní a shovívavý, pokud jde o takové prkotiny. Žít pod tlakem, že vše musí být naprosto perfektní a šlapat jako švýcary dle předem přesně stanoveného plánu a že zapomenuté klíče bude fatální selhání je pěkný nápor na nervy.