když byly děti malé, pořádala jedna moje kamarádka tábory u koní pro rodiče s dětmi, takže jsem jezdila s nimi. když byly starší, tak jsem zase dostala tip na tábor od kamarádky, která se s vedoucími osobně zná a její dítě tam jezdí, sotva začalo chodit (ne tedy přímo na tábor, ale do koňské party, která ty tábory pak pořádá). skauti, vodáci, ochránci přírody... tam člověk zná vedoucí osobně a i ten tábor alespoň jeden z rodičů zpravidla pomáhá stavět, takže představu taky má. jako děti mám tři, nejstarší už je patnáct pryč, na tábor jezdí každoročně a za tu dobu vlastně jenom jednom jednou byly na táboře, o kterém jsem předem nevěděla nic, tedy krom toho, že tam v tom termínu jede holky kamarádka a ona chce jet s ní a je to taky u koní. no, dopadlo to dobře, žádná hrůza se nekonala nicméně holka usoudila, že "ten náš prověřený" koňák je lepší.