Jezdili jsme do Německa k moři od tátova podniku, každé 2 - 3 roky, tuším, do stanů s tvrdou podlážkou, vařilo se na plynovém vařiči, moře bylo jen na druhé straně silničky, po které vlastně nic nejezdilo, jen lidi z kempů, sem tam kolo...

Od mamky z práce jsme byli jednou v Bulharsku, ale oproti Německu to nebylo nic moc, moře daleko, navíc často červená nebo černá vlajka, chození na snídaně a večeře...

A dvakrát jsme byli v zimě, jednou v Krkonoších, jednou v Beskydech.

Po revoluci jsme pak byli na jedné dovolené v jižních Čechách, ta myslím, že už byla zajišťovaná, jako se to dělá dneska. Ale já tohle jako dítě neřešila, pro mě bylo podstatné, že se jelo na dovolenou. Ale asi to nebylo každý rok, hodně času jsem trávila na táborech a u babičky.