zefýr, právě. já třeba zažila jednu příbuznou, ona je hodně úzkostná a vůbec je její psychika hodně labilní, je i na AD, když porodila, dítě sálo, krásně přibíralo, bylo vitální, trochu plakalo, ale nic dramatického. A ona si usmyslela, že je to mlíkem. Nevysvětlila bys jí nic, ani kdybys byla anděl. Nakonec dítko cca ve 3 měsících odstavila a dodnes vypráví jak neměla mlíko a to co měla, že bylo slabé. Nicméně se po odstavení dost zklidnila a kupodivu i to dítě mělo pravidelnější režim a asi plakalo míň. Já si myslím, že pravý problém byl v matčině nejistotě a nervozitě, ale ona je přesvědčená, že to bylo tím špatným mlíkem. Nikdy bych se s ní nehádala a ani jí nevnucovala, co si myslím. Hlavní je, že se matka hodila do klidu a dítě prospívalo dál jen na sunaru.