U prvního dítěte jsem se rozkojila díky letáčku od UNICEF, protože jsem se tam dočetla, že dítě se žloutenkou se nekojí podle chuti dítěte, protože pořád spí, ale cíleně se budí a přikládá. U třetího jsem měla problémy, kojení bylo bolestivé, ale pořádné info jsem stejně získala až z internetu, problémy způsobovala krátká podjazyková uzdička. Doufám, že se situace změnila, ale pokud ne, tak ten rizikový faktor spíš bude nedostatečně odborná podpora kojení v porodnici.
Pokud měl pan doktor jako argument to, že v porodnici si žena víc odpočine než doma a tím má možnost se kojení víc věnovat, tak jak vyplývá i tady z diskuze, je to rozdílné. Já se mnohem lépe cítím fyzicky i psychicky doma i za cenu více povinností.