Používám "dámy", "naše dámy"...když o nich mluvím, někdy tedy s mírným despektem, když mě něčím hodně vytočej.

Jinak klasicky "holky", ať už o nich nebo k nim.

Když opakovaně řeším nějakou prkotinu, řvu na ně "ženský sakramenský". To mám z dětství, schválně mi tak říkal synovec, byl jen o rok a kousek mladší než já, občas jsme se potkali u babičky a nevím, kde to vzal, vyrůstal jen sám s mámou, používal to jako provokaci. Takže "ženský sakramenský" jsou pro mě tak trochu nostalgie.

Když byly malé, byly to pídi, píďalky.

Harant, fakan, spratek atd. mají pro mě příliš negativní náboj. U Milady "fakany" neřeším, vím, že to používá, sice by mě zajímalo proč, ale jsem líná to dohledávat, tak to prostě nechávám být, beru to podobně, jako ty svoje "dámy".