"Zcela cíleně mě potřebuje vmanipulovat do pozice permanentně špatného svědomí a výčitek - to ovládá přímo mistrovsky."

Moje mamka je a celý život byla hodně podobná, stářím a počínající demencí se to rozhodně nezlepšuje. Kdo to nezažil, nedokáže si to představit. Člověk je příliš citově zainteresován a cítí zodpovědnost, přitom je to stále pokračování situací, které jsme se ségrou nenáviděly už jako malé děti a které nás bohužel formovaly (já - vzdorovitý fracek, ségra - uzlíček nervů)
Naše mamka nemá žádné přátele, protože se s nikým nesnese, vnoučata ji navštěvují jen z donucení (např. naše sedmiletá s ní ani nechce mluvit), mě to mrzí, protože na maminku, která se o nás vždy vzorně starala a milovala nás, bych se chtěla těšit.
Myslím, že je to neřešitelný.