Jednak když mluví, tak mluví hlasitě. Jednak když něco požaduje, nebo se jí něco nelíbí, tak začne vztekle pištět. Když se raduje, piští radostně. A někdy vyluzuje hlasité zvuky jen tak, bez příčiny.
Sluch se jí zhoršuje při rýmách (kterými trpí velmi často), ale jinak je standardní.
Je schopná na požádání mluvit potichu i šeptat, občas začne tiše sama od sebe, ale její běžný level zvuku drásá nervy. Má někdo podobnou zkušenost? Je to věkem, období? Potřeba se prosadit na úkor sourozence? Hysterie?