Monty,

tak moji rodiče, dokud byli oba, tak o penězích, pokud se pamatuji, přede mnou nemluvili.

Jen jednou, když jsme jeli na jakousi podnikovou dovolenou (což bylo pokud vím jen 1x, jak jsme se tu bavili o "ježdění na dovolené" v našem dětství), tak se o něčem takovém zmínili, a já jsem pak v restauraci (také snad první, kde jsem v životě byla) řekla, že si tohle jídlo nemůžu dát, protože je drahý.

A dostala jsem spucunk, že se takovýhle věci na veřejnosti neříkaj , i když to byl jednoznačně problém těch dospělejch.

Takže někdy jedna zmínka stačí , ale dodnes si myslím, že by bylo mnohem užitečnější mě tehdy nezahanbit, ale spíš mi to vysvětlit.