Jo. Dneska už bych na to neměla nervy vůbec, sice trpím, že nemůžu psát tolik, kolik bych chtěla, ale tohle by mě zabilo. A když to dneska vidím... že dostáváš ze zákazníka prachy dva roky, a že bych se se stresem dostala na patnáct čistýho, tak už bych do toho fakt nešla.
A nejsem žádná výjimka, co znám scénáristy, grafiky... prchaj do pracovních poměrů. Každej má plány, ale pak čekáš na platbu, na přiklepnutí grantu, na to, až přijmou signál seriálu, kterej po dvou dílech zrušej... Pokud není člověk v podstatě ve švarcu, nemá se šanci slušně uživit.