No, já od 23. Ze začátku jsem z toho měla trauma a všechno platila předem, jenže pak narostl objem, dělala jsem tiskovou produkci, peníze tekly sem a tam, prakticky jsme ani nespali, když byl kšeft, šlo se spát k ránu, a ráno se jelo na prezentaci, a samozřejmě bylo dojednaných spousta věcí... klasicky, tohle uděláme trochu pod cenou a ten příští festival nás zahojí, atd. Někdy má člověk pocit, že to skvěle jde a pak se to posere během týdne. Dělali jsme pro velké stavební firmy, pak se tam nasral někdo jinej, protože je schramstla matka, atd. Nasmouvané polepy strojů... byla to chůze po hraně a bez záchranný sítě. Nakonec jsme z toho vyšli ještě dobře.

A přesně tohle dceři řeknu :)