Já sem vycvičená, téměř celoživotně bydlím někde mimo dosah obchodů, výsledek je že mám tiky, když se mi zásoba trvanlivých potravin smrskne jen třeba na 2 kousky . Ta zásoba trvanlivých potravin je základ, aby člověk mohl v případě potřeby improvizovat nebo rodina nepošla hlady, když rodičostvo skolí chřipka. Věci typu mouka, obiloviny, cukr, těstoviny, luštěniny apod. mám v množství tak na měsíc i déle, abych to nemusela řešit na každém velkém nákupu, kde je toho i tak dost. Když dochází, dokoupím zase větší množství (nebo využiju nějaké akce). Na nákup jezdím vybavená jídelníčkem a seznamem, vařím denně.
Kupuju hlavně kvanta ovozel, mléčné - hlavně balík sýrů, několik mlík, šlehačku, zakysanku, množství velkých balení jogurtů, máslo spíš jednou za čas v akci ve větším množství (plus pár kousků coby železná zásoba v mrazáku), nějaký ten tvaroháček apod. pro děti, trochu šunky a salámu, něco masa (mám hodně v mrazáku, kupuju často v akci a rozporcuju si), něco sladkostí, droždí, vejce, kočičí žrádlo, toaletní papír, nějakou minerálku, podle potřeby docházející věci typu olej, sádlo špek, protlak, mraženou zeleninu, koření, kafe, čaj...Pečiva jen pár kousků, peču si sama chleba. Při tom kvantu věcí je důležité hlídat trvanlivost, jednak už při nákupu, druhak pak průběžně v lednici, snadno se něco někam zasune. Dále si hodně hlídat zbytky, aby se zbytečně nevyhazovalo, protože jak se doveze nová várka, rodina se vrhne na čerstvé. Takže donutit staré věci dojíst nebo spotřebovat při vaření. Při větším množství zeleniny a ovoce hodně hlídat stav a rychle spotřebovat to, co začíná být unavené. Děti mají na příděl ty tvaroháčky a spol. a ovoce, protože jinak by to zbodly hned a po zbytek týdne by nic nebylo.
Nejtěžší je to vychytání množství, než si člověk udělá představu, kolik se toho za týden sní. Zkus si to třeba psát.