Neznámá, mě nevadí pendlování přepravek mezi rodinami, mě štve, že dostanu něco, o co vůbec nestojím nebo o věci vůbec nevím. Když odjíždím od rodičů, vezu si zeleninu, sazeničky, marmelády... nedávno od nás zase odjížděli rodiče s plným kufrem - usušila jsem mamce levanduli, mamka si od nás odvezla rybíz a okurky... Když jedu od rodičů, taks e prostě domluvíme, jestli chci nějaké jídlo s sebou - a vím, že když řeknu, že chci tři řízky, tak doma vybalím tři řízky a ne třeba řízků deset.

Nějak nechápu smysl dávání jídla v okamžiku, kdy jsme měli doma lednici s malým mrazáčkem, sami dva a tchýně se nám snažila nacpat asi 8 porcí guláše se slovy, že to sníme nebo zamrazíme. No, doma uvařeno bylo na dva dny dopředu, v mrazáčku jsem měla věci, které jsem tam chtěla mít a místo už nezbývalo. Bohužel to došlo tak daleko, že když se tchýně ani nezeptá, jestli něco od ní chceme, tak manžel balíček vrací, aniž by se podíval, co v něm je.