Tak jsme před lety zachraňovali v Brně s bývalým přítelem asi tříleté cikánské dítě, nikomu nevadilo, ze se samo motá mezi auty a tramvajemi. Nikdo nás nechtěl nechat zavolat, dítě ječelo, nechtělo se nechat odvést ani odnést, kopalo, volalo máma, měli jsme strach, ze si jiní romové budou myslet, ze mu ubližujem. Pak konečně přítele nechali zavolat z recepce hotelu, ale počkat na policajty jsme museli kus od hotelu, aby řvoucí pocurane dítě neznepokojovalo hosty. Policajti říkali, ze maji uz na stanici třicet brecicich cikánů, ze děcko uteklo starším sourozencum. Nicméně hlídka přijela az za hodinu a ani nepodekovali.
Baba na kolejích uz přítele ke me nepustila, tak bylo po sexu. A ráno sekretářka na ústavu mi po vylíčení večerního zážitku vynadala, ze jsme měli děcko nechat přejet, protože přece mrtvý cikán dobrý cikán..