Asi nic takovýho nemám, ale uklízím nejradši sama doma, celej den, chvilku meju umyvadlo, pak stelu, vrátím se umejt vanu, cestou vidím umytou myčku, tak uklidím nádobí, pak tu vanu, pak se projdu po bytě a uklízím věci na místo, mezi tím odbíhám na Rodinu, pouštím rádio... Večer je uklizeno a já jsem zrelaxovaná a v pohodě, ale jsem ráda, že mě nikdo nevidí nesnáším muset rychle něco udělat a běžet do práce nebo tak. Když byly děti malé, vařila a uklízela jsem v noci, abych si ten klid a pořádek užila. Nedokázala jsem sledovat děti a u toho cokoliv dělat v domácnosti.

Ve věcech jsem chaotik, buď mám rozplánovanou každou minutu v zápisníku a jedu podle harmonogramu, nebo - po pár týdnech harmonogramu, mě to přestane bavit a mám chaos. aspoň jsem se naučila okamžitě všechno důležité zapisovat do mobilu a dávat upomínky pípáním.

Ale tohle všechno jsem přičítala tomu, že jsem Blíženec.

Jako dítě jsem byla hyperaktivní, i můj syn. Ale jako starší jsem usoudila, že ta zbrklost - nejdřív konat a pak myslet mi dost komplikuje život, tak jsem se zase neúměrně zpomalila a každý krok dopředu promýšlím, abych se neztrapnila, že něco vyhrknu nebo udělám a pak zjistím, že to je kravina a jsem úmyslně moc důkladná, abych nedělala chyby.

Moje maminka si diagnostikovala ADHD, je hyperaktivní, po městě se pohybuje na kole, doma pořád pobíhá, nevydrží sedět ani v kině, když už musí někde sedět, apsoň hodně mluví, pořád někomu něco organizuje, je jí 72.