No, to tedy opravdu neřeším, ještě bych maminku uklidňovala, že to nevadí, že se nic neděje.

Počmáraný zdi v dětském pokoji jsem zamalovala barvou (nechávám si zbyteček pro tyto případy).

Polámanou dětskou zahradní židličku jsem vyhodila.

Auto s ulomeným kolečkem vyhodím.

Hrnky jsou věc spotřební a rozbitná.

Koberec a gauč se opatlají a polijou, tak se to pak vyčistí. Gauč počmáraný propiskou je horší věc, ale nejde o život, tak no bóže.

Moje máti mi rozbila okno na verandě třeba, a to už by rozum mít mohla...

Víc mě mrzí, když mi ti pitomci (neznámí) oderou auto na parkovišti před supermarketem - což se mi bohužel stává s železnou pravidelností.