Dokud jsem byla doma, tak mi nečekané návštěvy nevadily. Času jsem měla dost, byla většinou jen sama se synem, manžel v práci, tak jsem byla vděčná za každou společnost.
Od nástupu do práce už toho času pochopitelně tolik není, tak mi nečekané návštěvy dokáží rozhodit plány a to se mi nelíbí.
U nás má výsadu udělat přepadák jen nejbližší rodina. Rodiče, ségra. Ale po zkušenostech, kdy ona nás, nebo my ji nezastihli doma, si už raději dáváme dopředu vědět.
Kdyby se mi stalo to, co tobě, nebyla bych tak naštvaná, abych o tom zakládala diskuzi, ani bych na truc nepráskla dveřmi a neodjela pryč (to je chování náctiletého puberťáka, ne dospělého člověka) . Já bych jim udělala kafe, nabídla sušenky a neodpustila si poznámku, že mě zaskočili, že jsem je nečekala a proto nic lepšího nemám. Ale určitě je zbytečné to nějak hrotit.